|
|
Eklesiologie Antonína Salajky (1901-1975)
Nosek, Lukáš ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
Eklesiologie Antonína Salajky (1901-1975) Disertační práce představuje eklesiologickou analýzu publikací prof. Antonína Salajky (1901-1975). První část se zaměřuje na biografii tohoto autora. Byl první českým katolickým knězem, který získal doktorát z východních církevních věd na Papežském orientálním institutu v Římě (v r. 1930). Druhá část se věnuje bezprostředně samotné eklesiologii. Nejprve je Salajka ovšem představen jako teolog v několika pohledech. Jednak je představen pokus o periodizaci jeho vědeckého díla, kde je identifikováno dvojí období: 1) 1930-1950 - vědecký vrchol a položení základů k dalšímu bádání; 2) 1950-1975 - období silně ovlivněné změnami církevně společenského charakteru po r. 1948 (z vědeckého hlediska jde o spíše popularizační a pedagogické aktivity). Dále je představen seznam oblastí, kterými se Salajka zabýval: unionismus, východní křesťanské církve a problém sjednocení křesťanů, východní dogmatická teologie, církevní slovanština, studium křesťanského Východu, dogmatická teologie, tzv. theologia comparata, ekumenismus, metoda v teologii, fundamentální teologie, morální teologie. Z dosavadního bádání vyplynul hlavní předmět zájmu, čímž byla eklesiologie. Salajka během II. světové války začal vytvářet tzv. novou definici církve, která mu sloužila jako klíč ke sjednocení...
|
|
|
Eklesiologie Antonína Salajky (1901-1975)
Nosek, Lukáš ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
Eklesiologie Antonína Salajky (1901-1975) Disertační práce představuje eklesiologickou analýzu publikací prof. Antonína Salajky (1901-1975). První část se zaměřuje na biografii tohoto autora. Byl první českým katolickým knězem, který získal doktorát z východních církevních věd na Papežském orientálním institutu v Římě (v r. 1930). Druhá část se věnuje bezprostředně samotné eklesiologii. Nejprve je Salajka ovšem představen jako teolog v několika pohledech. Jednak je představen pokus o periodizaci jeho vědeckého díla, kde je identifikováno dvojí období: 1) 1930-1950 - vědecký vrchol a položení základů k dalšímu bádání; 2) 1950-1975 - období silně ovlivněné změnami církevně společenského charakteru po r. 1948 (z vědeckého hlediska jde o spíše popularizační a pedagogické aktivity). Dále je představen seznam oblastí, kterými se Salajka zabýval: unionismus, východní křesťanské církve a problém sjednocení křesťanů, východní dogmatická teologie, církevní slovanština, studium křesťanského Východu, dogmatická teologie, tzv. theologia comparata, ekumenismus, metoda v teologii, fundamentální teologie, morální teologie. Z dosavadního bádání vyplynul hlavní předmět zájmu, čímž byla eklesiologie. Salajka během II. světové války začal vytvářet tzv. novou definici církve, která mu sloužila jako klíč ke sjednocení...
|
host ::
RSS.